Povídání o věcech, kterým rozumí jeden člověk z deseti

Edit by Kolikokoli:
Téma navazuje na TYTO příspěvky, které byly OT v TOMTO tématu.

Já nechápu, jak to, že někdo nepochopil, že R&omize = Randomize je funkce, která zapíná generátor náhodných čísel.

Irwain: Když už jsi u počítačové vyčíslitelnosti a složitosti problémů, pozastavoval ses už nad tím, jestli P=NP nebo P!=NP? Doporučuju. Je to jeden z největších problémů informatiky, který když vyřešíš, dostaneš tučné prachy.

To s tou funkcí chápu.
Tak tohle nejsou problémy vyžadující výpočení sílu, spíš efektivní algoritmy, pochopení problému a nejspíš nový úhel pohledu. Ale můžeme být rádi, že to není, že počítače nedokáží komunikovat, jako my. Na to si ještě počkáme, bude to přicházet postupně, což je taky fajn, protože jinak by to byla najednou obrovská revoluce. Ale UI se bát nemusíme, pokaždé to bude nějaký algoritmus.
Nějak nechápu problém, co je P a N? Typy polovodiče, proměnné, množiny, nebo…?
Ale tučný prachy by se hodily, to jo…chci si koupit spoustu věcí, a když odečtu ty, co ještě nevynalezli (schvále kdo si vzpomněl, jak tohle říkal Sheldon?), tak jich je stále dost.

Irwain: P je třída problémů, které se dají vyřešit pro každý možný vstup na deterministickém Turingově stroji v polynomiálním čase v závislosti na délce vstupu. NP jsou problémy, které v polynomiálním čase vyřeší NEdeterministický Turingův stroj.

NoMouse: Tak tučňáčtina je v podstatě unix.
Ďasík: Aha. Takže teď ještě, co to je třída problémů. A Turingův stroj znám.

Ďasík napsal:Irwain: P je třída problémů, které se dají vyřešit pro každý možný vstup na deterministickém Turingově stroji v polynomiálním čase v závislosti na délce vstupu. NP jsou problémy, které v polynomiálním čase vyřeší NEdeterministický Turingův stroj.

Díky, už je mi to jasný.

Ďasík napsal:Irwain: P je třída problémů, které se dají vyřešit pro každý možný vstup na deterministickém Turingově stroji v polynomiálním čase v závislosti na délce vstupu. NP jsou problémy, které v polynomiálním čase vyřeší NEdeterministický Turingův stroj.

To je vysvětlení jak od samotného Sheldona

clif: Výborně, takže na setkání to vyřešíme. Budeme bohatí.

Irwain Nornossa napsal:clif: Výborně, takže na setkání to vyřešíme. Budeme bohatí.

Myslím, že jediným řešením je podpora představivosti požíváním vyššího množství tekutého chleba.

OK, něco jsem objevil. A dost mě to zarazilo. http://cs.wikipedia.org/wiki/Problémy_tisíciletí , konkrétně Poincarého domněnka. Je přece naprosto jasné, že 4D koule má 3D povrch, už to vyplývá z alanogie v nižších dimenzích. Hranice N dimenzionálního objektu je vždycky N-1 dimenzionální. Shodou náhod N dimenzionální bytost dokáže vnímat N-1 dimenzionálně, protože je UVNITŘ N D prostoru. Tzn. nemá tu perspektivu, aby mohla vnímat všech N, ale vnímá pouze N-1 D (což je u 3D k pláči).

clif: Nesouhlasím. Ale pokud to vezmu doslova, tak by bylo zajímavé zkapalnit chleba. Jen nevím, jak to udělat, teplotou se pouze zuhelnatí, a když se rozpustí ve vodě, tak to bude zase jen chleba rozpuštěnej ve vodě. Hmmm, máme problém. Který z Turingovo strojů ho vyřeší?

Laicky řečeno, Turingův stroj je model počítače. Deterministický znamená, že má v každém stavu pro každý vstup definovanou maximálně jednu možnost, jak pokračovat dál... Víceméně takto pracuje jakýkoli dnešní počítač. Nedeterministický může mít pro každou kombinaci stavu a vstupu víc možností, může se rozhodnout, jak bude pokračovat, na základě, řekněme, "intuice", to by mohl být třeba kvantový počítač.
Třída problémů je prostě množina problémů, které mají danou vlastnost...
Problém je jakýkoli úkol, který tomu počítači dáš. Třeba problém obchodního cestujícího, tj. nalezení nejkratší cesty tak, aby projel všechna města a vrátil se zpět do města výchozího... Mimochodem, ten je z třídy NP. A dosud nebyl nalezen algoritmus, který by ho dokázal vyřešit deterministicky v polynomiálním čase pro všechny vstupy. Pokud by se zrovna u tohoto problému tohle podařilo, pak by patřil i do třídy P a protože je NP-úplný, patřily by pak do třídy P i všechny další NP problémy, tudíž NP by bylo rovno P...

(teď jen doufám, že něco z toho nejsou nesmysly, přece už jsem tohle neřešil několik let)

Strix napsal:novotvar... "témoztrať"...? )

Vida! Co to mé smysly zachytily za libozvučný novotvar? Ten se mi vskutku převelice zamlouvá. Tak, a konec s "OT".

Takže člověk je de facto Nedeterministický Turingův stroj. UI musí být taky.
Problém obchodního cestujícího mám taky, když jdu do několika krámů, snažím se to zvládnout co nejrychleji a nejefektivnější cestou, zároveň mám nějaké podmínky… Někdy to ale ani nemá řešení.
No, tak se můžeš vrátit k řešení, tohle je zajímavé.

Už vím, jak pojmenuju téma, kam přesunu tohle OT... "nesmysly aneb když normální lidi mluví z cesty"

Tak jsem si uvědomil, že něco podobného řešili v tom díle s kinem, kdy nakonec bylo řešením, nechat Sheldona Sheldonem a jím bez něj...

Jasný, zobecnili podmínky.

jím bez něj

Další ze série překlepů?

Irwain: Přesně tak. Člověk by se dal simulovat nedeterministickým TS. Jinak nelaicky zní ten problém OC takto: V daném ohodnoceném úplném grafu najděte nejkratší hamiltonovskou cestu.

Graf je množina vrcholů a hran, nejlepším příkladem grafu je mapa železniční sítě... Úplný znamená, že mezi jakýmikoli dvěma vrcholy existuje hrana. Ohodnocený znamená, že každé hraně je určena hodnota (délka). A hamiltonovská cesta (kružnice) je posloupnost hran procházející všemi vrcholy, která končí ve výchozím vrcholu.

To s tím kinem bylo něco podobného, ale obecnějšího a v některých ohledech i složitějšího. Týkalo se to délky cest, vzdáleností vrcholů, souvislosti grafu, turnajů, barvení grafu a spousty dalších věcí souvisejících s grafy. Grafy zmínil Sheldon (a měl je dokonce na monitoru) i ve scéně, když s Amy vymysleli drb, že spolu spali, a zkoumali, jak rychle se "v grafu jejich party" bude šířit.

Ďasík: Výborně, takže člověk je simulovatelný. To se zase hodně lidem nebude líbit. Nicméně, náročnost něčeho takového by byla asi enormní, a výsledek by nestál za nic, nejen, že by ses hádal s lidma, ale i s počítačem, to by bylo na nic. Ale části vědomí, nebo nějaké algoritmy, to by se hodilo pro automatizaci mnoha věcí. Třeba pokročilá robotika a humanoidní roboti, pak mohou dělat práci za lidi, nějaké ty podřadné, jako nakupování, uklízení a podobné blbosti, co žerou čas.

Člověk není simulovatelný, protože nedeterministický TS neexistuje.

Takže člověk neexistuje. Žijeme v Matrixu.

Člověk existuje. Simulovat ho je složité. Dalo by se to udělat simulováním mozku nebo algoritmizací kompletního vědomí, i jeho změny. Dneska to je nemožný, ale v budoucnu ne.

Jednoduše řečeno - nedokážeme naprogramovat náhodu a intuici... A bez toho to prostě nejde.

Náhodu možná ne, ale jak to můžeš vědět, když nevíme, co tohle dělá v mozku. Náhoda, třeba náhodný číslo, co si člověk vymyslí (mně napadlo 22), má jistě nějaký důvod (vybaví se mi hláška z lamera, kdy někdo hledá generátor náhodných čísel a někdo jiný mu odpoví 22).