Válka a mír

Marty: Teď nějak nevím na co narážíš, jestli na to, že je podle tebe Země placatá, nebo na to, že to není přesná koule ale geoid...

Kolikokoli napsal:Jsem tolerantní k jiným náboženstvím, ale vadí mi, když někdo fanaticky brání určité tvrzení, které bylo jasně vědecky vyvráceno (např. že Země je kulatá).

Takhle napsaná věta naznačuje, že bylo vědecky vyvráceno, že Země je kulatá.

Jo, tak takhle .

Vidím, že proti mému chaotickému dobru nikdo neprotestuje (nebo se nikdo neprokousal až na konec toho příspěvku), tak s tím asi všichni souhlasíte...

NoMouse: ještě slovo o geoidu, elipsoidu nebo jiném geologickém termínu...
Navíc, Země není geoid. Geoid je tvar, který by Země měla, kdyby se zarovnala podle výše střední hladiny oceánu

Kolikokoli napsal:Země není geoid. Geoid je tvar, který by Země měla, kdyby se zarovnala podle výše střední hladiny oceánu

Svatá pravda.

R&y: Já na tebe reagoval.

Tak dobře, příště řeknu brambora. To snad v geologii neprobíráte.

Geoid? Nebyla by to náhodou koule? Dokonalá koule, bez nerovností?
Btw, i kdyby se to zarovnalo takhle, tak nás stále ovlivňuje Měsíc, svými slapovými silami.

Ne, nebyla by to koule... Byl by to právě geoid... Dokonalá koule by možná vznikla, kdyby byl všude na povrchu Země oceán, ale ani v tomto případě si nejsem jistý a myslím si, že ne.

Ale jinak s těmi slapovými jevy máš pravdu.

Promiň, ale buďto jsem už totálně v háji, čemuž bych se po včerejšku, noci, a dnešku nedivil, nebo tu fakt něco krutě nehraje.
Koule je to, co je v prostoru, a od svého středu to má stále stejnou vzdálenost. Pokud bychom takhle zarovnali Zemi, tak by od povrchu do středu z jakéhokoliv místa byla stále stejná vzdálenost = definice koule = koule.

Když už jsme u toho, tak koule je pouze abstraktní záležitost, žádná koule ve skutečnosti neexistuje a ani nemůže existovat.
Ale myslím, že ani kdybys zarovnal ty vody tak by to nebyla "koule", protože gravitace není na všech místech stejná, na pólech je Země zploštělá a atd.

No právě kvůli Měsíci a tomu, že se Země točí by to koule nebyla... Že by nějaké do/odstředivé síly?

Irwain: Tys Koli úplně špatně pochopil. Řekněme to takhle: Kdybys vzal velký nůž a tím nožem od Země odkrájel všechny hory a pohoří a zároveň zasypal všechny propasti, pak by Země měla přesný tvar geoidu.

NoMouse: Koule existují. Třeba kulečníkové. Ale vážně, myslím si, že taková hvězda je koule... je totiž víceméně homogenní, takže by měla.

R&y: Jo, to jsou ty slapové jevy. Ale dostředivá a odstředivá síla by podle mě zas takovou roli neměly.

Černá díra by mohla být dokonale kulový objekt.
Jasně, já vím, stále by to byl takový patvar, ale asi by to bylo rovnější.
Btw, na jisté mapě jsem se dozvěděl, že v Evropě je zvýšená gravitace. A já si říkal, že mi všechno přijde tak strašně těžký. Sheldon měl pravd, gravitace je děvka.

Odstředivá síla. Doststředivou na nás teoreticky působí Slunce, jinak bychom vyletěli někam pryč ze soustavy, a to by fakt nebylo pěkný. A pak klasika, slapové síly. Ty jsou obzvlášť funny v blízkosti černých děr.

Ďasík napsal:Irwain: Tys Koli úplně špatně pochopil. Řekněme to takhle: Kdybys vzal velký nůž a tím nožem od Země odkrájel všechny hory a pohoří a zároveň zasypal všechny propasti, pak by Země měla přesný tvar geoidu.

Ne, já Tě chápu, ale stále, to co tu popisuješ, je prostě koule. S nějaké neforemné brambory uděláš kouli tím, že jí de facto zprůměruješ, co se týče vzdálenosti od středu. Už nevím, jak jinak to říct… Jako jestli na to je i spešl název, tak OK, ale tím pádem v tomhle případě geodit = koule.

Ďasík napsal:NoMouse: Koule existují. Třeba kulečníkové. Ale vážně, myslím si, že taková hvězda je koule... je totiž víceméně homogenní, takže by měla.

Až mi ukážeš množinu nekonečně malých bodů o nekonečné hustotě v nějakém geometricky přesně ohraničeném prostoru, pak uvěřím, že koule existuje.

Irwain: Ne, ty ji nezarovnáváš tak, aby byla všude od středu stejná vzdálenost... Jen zarovnáváš povrch, příp. u metafory s bramborou "škrábeš slupku". Nějaké vzdálenosti od středu Země tě nezajímají!

NoMouse: Nechápu, proč by musely mít nekonečnou hustotu...

Irwain: pořád to nechápeš, Země je šiša i po tom "zprůměrování". Prostě povrch, od kterého se měří nadmořská výška a který není kulatý právě vlivem různé gravitace (zřejmě díky nehomogenitě samotné Země) a vlivem působení odstředivých a dalších sil.

Ďasík: kvůli definici koule. Je to množina VŠECH bodů, tím pádem jich musí být nekonečno -> nekonečně nahuštěné na sobě.

NoMouse napsal:

Ďasík napsal:NoMouse: Koule existují. Třeba kulečníkové. Ale vážně, myslím si, že taková hvězda je koule... je totiž víceméně homogenní, takže by měla.

Až mi ukážeš množinu nekonečně malých bodů o nekonečné hustotě v nějakém geometricky přesně ohraničeném prostoru, pak uvěřím, že koule existuje.

Fajn, přijímám výzvu. nemůžu to ukázat přímo, ale odkážu Tě na černou díru. Paradoxně nějakou malou, ne velkou. Hustota tam možná není nekonečná, ale od kdy koule potřebuje nekonečnou hustotu nekonečně malých bodů? Nic proti, ale tahle definice se mi fakt nezdá.

NoMouse napsal:Irwain: pořád to nechápeš, Země je šiša i po tom "zprůměrování". Prostě povrch, od kterého se měří nadmořská výška a který není kulatý právě vlivem různé gravitace (zřejmě díky nehomogenitě samotné Země) a vlivem působení odstředivých a dalších sil.

Odečti si vlivy gravitace, odstředivé síly, a čehokoliv dalšího.

Tak já vás rozseknu :
Geoid je tvar, který by Země byla zarovnána na hladinu světového oceánu. Tento tvar by však nebyla ani zdaleka koule, ale spíše taková brambora. Jde o to, že geoid se používá např. při zjišťování tíhových anomálií v geofyzice (gravitace není všude stejná).
Pak je tu také sféroid, což je už o něco "zaoblenější". Je to tvar, který by Země měla, kdyby byla celá z plastické hmoty. Nejvíc se podobá elipsoidu.

Irwain: No protože koule je "množina všech bodů, jejichž vzdálenost od zadaného bodu (středu) je rovna nebo menší než zadaný poloměr." Tím pádem tam nesmí být nikde žádná "díra" a vzhledem k tomu, že "bod je bezrozměrný základní geometrický útvar", tedy je nekonečně malý, tak aby celý ten prostor vyplnily, tak jich musí být nekonečně mnoho. A když máme nekonečně mnoho nekonečně malých bodů, které jsou u sebe natlačené tak, aby tam žádná skulina nebyla, tak musí být nekonečná hustota.

Irwain Nornossa napsal:... Odečti si vlivy gravitace, odstředivé síly, a čehokoliv dalšího.

No to je ale právě ono, ty musíš počítat právě i ty vlivy... Odečti si od vodopádu pohyb a máš jen vodu, odečti si od atomů pohyb a máš absolutní nulu, to nejde oddělit... Proč?

A ještě podle wiki: "Geoid je definován jako ekvipotenciální plocha vůči gravitaci, to jest plocha se stejnou úrovní tíhového potenciálu, na kterou je vektor tíhového zrychlení kolmý."
Takže vzdálenost povrchu geoidu od středu v daném místě je vlastně závislá na gravitační tíhové* síle, která na to místo ve skutečnosti působí. A protože gravitace (+odstředivá síla) není všude stejná, tak ten povrch není kulový.

*tedy se tam počítá i ta odstředivá síla

NoMouse: Příliš slovíčkaříš. A moc dobře to víš. Koule existují všude kolem nás a třeba nejsou na atom dokonalé, ale pořád jsou to koule. Nemůžeš se odvolávat na přesný matematický model, zvlášť když ani v té matematice není jisté, co to vlastně to nekonečno je.

Toto je geoid:


Toto je sféroid neboli referenční elipsoid:


Toto je koule (a běda, jestli někdo řekne, že to je jen vystínovaný kruh ):