O knihách, příbězích, mytologiích... a dokonce i fyzice :)

bodomkes napsal: Kaju se a vrhnu se co nejdřív na to. Teď se nacestuju v červnu, tak si vytáhnu teda soudce Ti na Tvé doporučení.
A viděla jsi Zaslanou poštu? Hraje tam Helena Bonham Carter a je to fakt hezky udělané..

a teď to bude na mě, jestli se ti nebude líbit

ne, neviděla, já obecně filmy podle nějaké knížky moc nemusím - prostě už mám představu, jak to tam vypadá, jak vypadají a mluví postavy a u filmu se jen rozčiluju, že to tak nebylo...až na pár výjimek - třeba Ronja, dcera loupežníka od Lindgrenové je super knížka a film byl úplně přesný

opačně to taky nemám moc ráda, protože pokud vidím nejdřív film, jsem pak při četbě ovlivněná tím, co jsem viděla a vlastní představivost trochu spí

To máš pravdu s tím filmem vs. kniha. Právě proto nechápu, jak si můžou mnohdy lidé vystačit z filmem, protože to je vnucený pohled někoho, ne předložený příběh a svět vlastní představivosti. Já jsem velký kritik filmů, které jsou podle mých milovaných knížek. Například u Norského dřeva mi bylo do pláče. Obvykle si říkám, že já se vůbec mučím tím, že si to pustím.. Ale já třeba nechápu, jak všichni stíháte načíst všechny Pratchetty. Já tři četla, dva viděla jako divadelní hru (v Praze to mají fakt dokonale zpracované ) a jeden jako film... Takže pro mě je to taková "zkratka". Ale je fakt, že to nevystihne ty skvěle přeložené slovní hříčky...

Nejen na Tebe, neboj. S tím soudcem Ti už jsi aspoň druhá, kdo mi jej doporučoval, takže případná nespokojenost nepadne jen na Tvoji hlavu. Ale stalo se mi fakt jen asi dvakrát v životě, že se mi kniha fakt nelíbila. Asi se mi dostalo do ruky jen to nejlepší. A taky dvakrát jsem se musela fakt nutit dočíst/začíst. Třeba od Otčenáška Romeo, Julie a tma mi tak nesedl, že jsem se do toho měla problém vůbec začíst, pak už to šlo..

Knížka je opravdu většinou lepší než film (třeba u Pána Prstenů to platí dvojnásob). Ale zase třeba Kmotr je skvělý i jako film i jako knížka.

A Romeo, Julie a tma (film) je děs. V každém záběru se jenom jí . (kromě toho kde spolu spí) .

bodomkes: to bude tím, že jsem o kousík starší a Pratchetta jsem začala číst v době, kdy vyšel teprve Mort - nevím, jestli v té době byl na trhu i cyklus o nómech, nebo to přišlo až později, trochu mi to splývá, ale určitě jich nebylo moc na dohánění skluzu...na škole (myšleno výšku) jsem četla pořád a hodně (na kolejích nikde žádný rodič, který by mi rval knihu z prstíků a nutil mě jít si hrát ven s kamarády)... mám i Stratu, Temnou stranu slunce a Kobercové - a úplně nejposlednější přírůstek je Nefalšovaná kočka - tu jsem měla jen staženou z internetu, hmotnou podobu jsem pořídila až nakonec ...každopádně jsem měla roky a roky na to, abych ho přečetla (několikrát)

to jsem naštěstí neviděla ani nečetla českou literaturu/filmy obvykle moc nemusím..
měla jsem takhle problém se začíst do "komu zvoní hrana", ale přinutila jsem se a nakonec je to knížka která ve mě nechala jeden z nejsilnějších dojmů vůbec..

Koli: No vidíš, já úplně zapomněla, že se spolu vyspali. Já si jen pamatuju, jak pořád nechtěla. Já četla totiž poslušně knížku. Ten děj byl napsanej taaak neuvěřitelně nudně!! A to říkám já, které Tolkien nepřijde ani trochu rozvleklý. Nadměrné popisy jenom podporují mou fantazii, ale Otčenáška číst bylo fakt za trest. Koukám, že ani film z toho neměl co vytáhnout za děj/či myšlenky. xD
Já Kmotra zatím viděla jenom jako film, ale přišlo mi, že to bylo udělané hodně podrobně - přece jen to bylo na několik dlouhých filmů.. A Pán Prstenů mi zas jako film moc nevadí. No dobře, někdy.. XD Ale horší jsou pro mě filmy Potterovské ságy... Zaprvé se moc nestrfují do mé představy, za druhé tam vypíchnou to, co se bude líbit fanouškům, ne to co odpovídá/je důležité v knize...

minnie: Jj, souhlas. Kromě Čapka moc českou literaturu nemusím.... Jedině snad Škvoreckého a Aškenazyho, zbytek nám nemuseli vůbec cpát do hlavy, grr.
Ve mně třeba zanechal silný dojem zfilmovaný Spalovač mrtvol, ale to asi není překvapení..

harry, to je na samostatné téma.. (které už tu myslím dokonce někde je )
spalovač je mnohem lepší jako kniha.. a je to jedna z výjimek.. jinak většinou ti "čeští" co mě baví zas tak čeští nejsou.. ať už kafka, nebo škvorecký, kundera, hrabal.. taky můžu havlova dramata.. a některé klasické české pohádky.. jo, a samozřejmě saturnina ale tím asi končím

No fakt! Tohle je vtipné - tady je téma snad na všechno! Ale téma o voldyho nose jako samotné by bylo krátké. - "Nemá."
Já jsem četla jenom úryvky z knihy a musím souhlasit. Až ji někde seženu, tak si ji také přečtu. Líbí se mi, jak střídá pasáže (napínavé/uvolněné) a tak. Ale ten široký slovník ve filmu solidně zachovali. A zahráno je to fakt perfektně. To prr - Škvorecký je věrný svému Hradeckému kraji. Jenom proto, že založil nakladatelství v Torrontu, neznamená, že se nepočítá k Čechům. ;D Kunderu nesnáším. Ano, samozřejmě, že jsem ho četla. Ale víc k tomu nedodám, ať mě tu neupálíte. Vím, že Kundera patří k českým intelektuálním autorům, které nečíst skoro znamená být neandrtálec, ale je mi to fuk. Mám na něj vlastní názor.
Ale na Saturnina nedám dopustit. Já mám ráda knihu i film nastejno - jeden z mála filmů, o kterých bych to řekla. Dokonce postavu Barborky mám radši ve filmu, než v knize.
Však mnoho autorů, co stojí za to, nemáme, ale abychom se necítili tak méněcenně, tak se učíme miliony dalších. To je asi podle mě jediné vysvětlení, proč se učíme snad každého, který do 80. let vydal knihu..

o Saturninovi jsem měla napsáno v podstatě totéž - knihu miluju a i na film se podívám znovu a znovu s chutí

jo..a taky jsem nejspíš neandrtálec

nikdy bych o nikom neřekla že je neandrtálec jen proto, že něco čte nebo nečte.. je to každého věc.. ke kunderovi si člověk asi musí najít cestu.. je to jako s whiskey.. prý na to jsem ještě moc mladá
ale od kundery jsem nejdřív četla žert, pak sekyru a pak teprve lehkost bytí.. navíc anglicky a mrzelo mě, že neumím francozsky natolik dobře abych ji četla v "původním" jazyce

Někdo tu psal, že čte Irvinga, já od něj četl Svět podle Garpa a viděl film Pravidla moštárny a obojí bylo super... Ale Svět podle Garpa se mi líbil víc.

ad nucení ke čtení: Mně museli čtení zakazovat! Mamka mi dokonce dodneška vyčítá, že nosím brýle kvůli tomu, že jsem pořád četl... Opravdu čtu už od čtyř let a když jsem byl malý, tak jsem si četl pozdě do noci s baterkou, příp. brzo ráno, když všichni ostatní spali. Tehdy to byly hlavně Foglarovky (vím o Rychlých šípech všechno, tipoval bych, že Záhada hlavolamu, Stínadla se bouří a Tajemství Velkého Vonta jsou knihy, které jsem četl opravdu nejvíckrát, víc než desetkrát určitě. ). Dnes mi bohužel Mirek Dušín přijde tak nereálný a naivní, že už se asi neodhodlám si to přečíst znovu...

Lovce mamutů jsme četli v hodinách čtení ve čtvrté třídě a bylo to super, hrozně mě to bavilo...

ad Stephen King: To je nejlepší, ale přece jen to má 1062 stran (což ho činí nejdelší knihou, co jsem kdy četl) a nedá se to číst jen tak. Z dalších opravdu doporučuju
romány:
- Osvícení (o jednom tajemném odlehlém hotelu v zimě v horách, asi jeho nejslavnější příběh),
- Prokletí Salemu (King říká, že každý autor hororové literatury by měl napsat něco o upírech a tohle je jeho pokus ),
- Nezbytné věci (o tom, co je člověk schopen udělat pro to, aby získal to, po čem touží, a jednom obchůdku, kde každý to, po čem touží, najde, ale všechno tam má svou cenu),
- Misery (o jedné "opravdu oddané" fanynce jednoho spisovatele)
- Talisman a Černý dům (dva navazující příběhy, které napsal společně s Peterem Straubem; o teorii mnoha světů a černém domě, který jimi všemi prochází a je jejich "osou"; když umře váš "obraz" v jiném světě, musí umřít i všechny ostatní ve všech ostatních, tudíž i vy...
povídky:
- Všechno je definitivní (o klukovi, který dokáže napsat dopis, jehož přečtení adresáta zabije; tenhle příběh je psán v první osobě a je naprosto dokonalý, vřele doporučuju! Je to jediný Kingův příběh, u kterého si přesně pamatuju poslední větu...)
- Vykoupení z věznice Shawshank - Příběh o věčné naději * (úžasný příběh o životě v jednom vězení a jednom dlouhotrvajícím snu)[/i],
- Tělo - Příběh o nevinnosti * (o partě kluků, kteří se vydají na vandr hledat mrtvolu jednoho kluka, o kterém slyšeli, že ho srazil vlak),
- Nadaný žák - Příběh o zkaženosti * (fakt psycho příběh o tom, jak "drobný koníček" a "trocha vydírání" může vést k šílenství),
- Dolanův Cadillac (úžasný příběh o pomstě),
- Nekuřáci, a. s. (po přečtení už prostě kouřit nebudete )
- Jízda na střele (drsný malý příběh o jedné obrovské životní otázce; dodnes na ni nedokážu odpovědět a jsem rád, že nemusím)
- Pitevní sál čtyři (o tom, jaké to je, když se probudíte na pitevním stole, nemůžete se ani pohnout a zděšeně se dozvídáte, že jste podle všech mrtvý a co nevidět - po své vlastní pitvě - bohužel opravdu budete)

* tyhle tři povídky jsou součástí sbírky Čtvero ročních období, každá z povídek má svůj podtitul "Příběh o..." a patří mezi to nejlepší, co King napsal. Tato sbírka se tak trochu vymyká Kingovu stylu, protože tři ze čtyř povídek, které obsahuje, nejsou horory. Čtvrtou povídkou ve sbírce je Dýchací metoda, ale ta je o ničem a už si ani ten podtitul nepamatuju...


Silmarillion mám na seznamu, ale teď zrovna se mi nechce číst "učebnici dějepisu". Navíc jsem začal číst znovu Darrena...

Koli: Nemáš zač. Překvapilas mě, žes to hned začala číst. Nezapomeň mi pak napsat, jak se ti to zatím líbí. Strašně rád o Darrenovi kecám.

Edit: Teda, za tu dobu, co jsem tohle psal, přibyla další hromada příspěvků... Ale na ty odpovím zas později.

vetka.M: Děkuji moc za doporučení Soudce Ti. Vytáhla jsem ho na cesty a skvěle se osvědčil. Akorát se mi vymstilo, že jsou knihy o Soudci Ti tak krátké a hlavně tak chytlavé! Naříkala jsem, že jsem si jich nevzala na cestu hned několik. Fakt doporučuji i já.

Ďasík: Jé, King. Taky mám načteno.
Prokletí Salemu. Jo, pamatuju si. Četl jsem to v jednom specifickém období. A stále jsem ten název četl jako Prokletí Systému, nemohl jsem si pomoct. Stále to tak vidím.
Dolanův Cadillac, taky si pamatuju.

Za sebe doporučím Pod Kupolí a Lisey a její příběh. Výborné knížky. Ta 1. je novinka, trochu obsáhlejší, ale to je jen dobře.

Já jenom koukám, kolik mám tady spřízněných duší...
Když sem byla menší, četla jsem hoodně (něco jako Lasie se vrací, Kamarád, atp, ale četla jsem i fantasy, jen teď nevím od koho to bylo, ale chytlo mě to - název myslím něco jako Královská magie nebo tak něco) jenže postupem času ubylo čtení a přibylo sezení u PC :/ Protože nemám tolik času, čtu jenom Kinga. Autor co mi vyhovuje po všech stránkách - žánrově, chytlavostí, počtem vydaných knížek/sbírek... Když mám chuť na poezii tak zabruslím na E.A. Poea, Máchu, apod... Teď, před dvěma dny jsem si konečně půjčila Tolkiena (Hobita i Pána Prstenů), včera jsem začala číst, ale bylo už po půlnoci takže čtení nebylo nic moc.
Vzhledem k tomu v jakém ústavu pro studenty se právě nacházím (asi nejlenivější gympl na světě) se snažím vylepšovat angličtinu vlastními silami, tak jsem si pořídila Girl, who loved Tom Gordon a louskám, takže nechci slyšet že se někomu nelíbila

Jinak, Ďasík je z Těšína?

Girl, who loved Tom Gordon jsem četl. :-) Zajímavé.Celou dobu jsem nevěděl, co si vlastně mám myslet.